- Latinsky subjekt;
- ve větě ho hledáme, když máme určen přísudek;
- vyjadřuje původce děje, ale i nositele vlastnosti nebo stavu (Bláto je černé);
- podmět je vyjádřen v 1. pádě (mimořádně ve 2. pádě – Nebylo tam nikoho.);
- nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným);
- spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici;
- podmět rozlišujeme na holý (strýček), rozvitý (hodný strýček), několikanásobný (strýček a tetička), nevyjádřený (viz. kapitola níže) a všeobecný (viz. kapitola níže)
- při rozborech ho podtrháváme rovnou čarou.
Vyjádření podmětu ve větě
Podmět může být ve větě zastoupen různým slovním druhem. S největší pravděpodobností to bude podstatné jméno, ale nemusí tomu tak být. Vždy je dobré si najít nejdříve přísudek a až poté podmět. Tudíž dávejte pozor na správné určení podmětu. Podmět je vždy v 1. pádě.
a) Podstatným jménem
Jedná se nejčastější případ vyjádření podmětu.
Žák pracuje. Politik zasedá.
b) Přídavným jménem
V tomto případě se často mluví o zpodstatnělém přídavném jméně (tz. tvar přídavného jména ve významu jména podstatného)
Chytrý se v životě neztratí. bude péct. Byli bychom odešli do Brna.
c) Zájmenem
Kdosi zaujal mé místo.
d) Infinitivem slovesa
Cestovat je krásné.
e) Příslovcem
Každé proč má své proto.
f) Citoslovcem
Psst se ozvalo.
g) Částicí
Jeho ano mě potěšilo.
Nevyjádřený podmět
V mnoha případech se stává, že ve větě podmět vůbec není vyjádřen, většinou to bývá v následujících případech
1) Podmět určíme podle tvaru slovesa
Podmět je v tomto případě velmi dobře určitelný dle slovesa, ke kterému patří (shoduje se podmět a přísudek). Například sloveso vařím jasně ukazuje, že se jedná o 1. osobu jednotného čísla, takže k němu patří zájmeno já.
Uklízím. (já)
Pracují. (oni)
2. Podmět známe z předchozí věty
Velmi častý příklad v delších souvětích, ve kterých je podmět vyjádřen v předchozí větě.
Orli letěli nad městem. Útočili na drobné ptactvo. (V druhé větě je podmět opět orli; i proto zde ve slovesu „útočili“ píšeme na konci měkké „i“)
Kuřata běhala po dvoře. Zastavila se až před ohništěm. (Opět stejný případ jako v první větě – zde je podmět u obou vět „kuřata“)
3. Podmět známe z kontextu (ze situace předchozích vět)
Podmět můžeme poznat z předchozí situace, popř. kontextu. Například článek o dívce, která vyhrála školní kolo matematické olympiády – víme, že je o dívce (např. z titulku, předchozích vět atp.), takže můžeme rozklíčovat podmět takto.
Marika je pilná dívka, která patří ve škole k nejlepším, dokonce i paní učitelka neví, co ji má už naučit. Ředitelka školy je z jejího úspěchu v matematické olympiádě velmi nadšená a udělí dívence pochvalu. Pilně studovala a nebálase konkurence. (V tomto odstavci je patrné, že Marika je podmětem, a to i u věty: „Pilně studovala a nebála se konkurence. “
4. Všeobecný podmět
Také známá situace, kdy podmět je tzv. všeobecný (to znamená, že je ve všech osobách mimo 1., nejčastěji bývá ve 3. osobně množného čísla).
Těsto připravíme na válu (1. osoba čísla množného)
Během přepravy se přemisťujte opatrně (2. osoba čísla množného)
Vysílali to v televizi (3. osoba čísla množného)
Podmět – testy
- Najdi podmět ve větě
- Urči typ podmětu
- Podmět a přísudek
- Shoda přísudku s podmětem